Jestliže jsme předešlé měsíce řešili srdce, nyní se dostáváme k celému okolí srdce, tedy krevnímu oběhu a osrdečníku. Právě ten je totiž v červenci nejohroženější a měli bychom mu věnovat dostatek pozornosti. Nicméně v létě více cestujeme, pohybujeme se a plaveme. A to je přesně to, co si tohle období žádá. Rychlou chůzi, plavání, mírný...
V květnu jsme se dostali hluboko do našeho srdce. Možná jsme ale šli tak na dřeň, že teď cítíme potřebu očisty. Přišli jsme na to, co nás trápí, nebo co už ve svém životě nepotřebujeme. Už víme, co zpracovávat, ale možná nevíme jak.
Poruchy učení, horší soustředění, horší čtení, psaní, motorika, to vše může být následkem pohybového vývoje. Opět jsem se přesvědčila o tom, jak vše se vším souvisí. O zajímavých zjištění s Katkou Kloučkovou.
Duben byl o přípravách. Sami jsme si ujasnili, čeho chceme dosáhnout a možná se nám v hlavě upevnil plán, jak ke svému cíli dojít. Nyní je před námi květen. Měsíc lásky a srdce.
"Kůň Vám o sobě poví víc, než kdokoli jiný," říká Simona Šašková
Ne nadarmo je v dubnu Den Země. 22. dubna si mezinárodně připomínáme, jak je pro nás ochrana životního prostředí důležitá, jak je pro nás důležitá Země a země. Pokud jsme v březnu čistili své okolí i vnitřní prostor, pak jsme zbyli jen my. Naše myšlenky, náš zdroj, naše síla. Zbavili jsme se všeho nepotřebného a zůstala nám...
Březen bych tak trochu přirovnala k houpačce. Trochu jako celé jaro. Únavu střídá přiliv energie, organismus jako by se nechtěl probudit, ale hned jak zasvítí sluníčko, člověk by skály lámal.
Uf, chcete-li v mé hlavě vznítit spoustu zoufalství, zeptejte se mě takhle😊. Vlastně vůbec nevím, proč se říká, že někdo "učí" jógu?
Sebevědomí. Sebe-vědomí. Jsem si vědoma sama sebe, vědomě vnímám sama sebe. Jsem sama sebou. Tak nějak. Zhruba. Asi.
Ženám je aromaterapie možná krapet bližší. Zajímají se, co která bylina přináší, co by komu mohlo pomoci a který olej využijí namísto chemie. Nicméně nutno říci-pokud někde něco koupíte a má to trvanlivost půl roku a více, nějaká drobná "chemie" se tam patrně vždycky najde. A je chemie opravdu vždy tak špatná? A proč se tedy nepřestěhujeme do lesa...
Včera jsem jela v autě a fakt to bylo o nervy.
Osvěžení, harmonie, uvolnění, prostoupení hravosti. To jsou hlavní účinky citrusů pro všechny. Nejen pro muže. Ale ruku na srdce. Nejsou právě i muži vystavováni velkému tlaku? Workholismus. Vystresovaný manažer, který už ani neví co je to relax. To není zas tak neobvyklý výjev.
Tymián je obecně symbolem odvahy. Pomáhá mužům přijmout občas složitou roli otce. Yzop vytváří osobní hranice, zatímco eukalyptus posiluje otevřenost a volnost.
Posiluje chuť do práce na někoho působí afrodiziakálně.
Jsme u mužské energie- od starověku je vavřín symbolem vítezství- aha- Vavřín dodává nadhled posiluje dýchací systém zlepšuje zažívání.
Nevím, co na Vás z této fotky dýchá. Vzduch? Svoboda? Čistota? Síla? Mužská síla? Chcete-li - mužská energie? Možná i proto, že právě jehličnaté stromy jsou často nositelem mužské energie. Chcete-li tedy muži dodat sebevědomí a moudrost, myslete na to. Sama jsem si uvědomila, že když jsem při podzimních rýmičkách byt voněla modřínem a borovicí, muž...
Nevím, čím to je, ale nelze si nevšimnout , že v posledních týdnech mí klienti řeší velice často problém žena-muž. Tedy to se řeší stále, já vím, ale teď ještě nějak víc, nebo řekněme, jinak. A to v různých podobách. Ať už jsou to rozchody, rozvody, nebo naopak nedostatek vhodných potenciálních partnerů. No a v důsledku toho jako bychom si...
Víkend, týden, měsíc, všechno je to retreat a všechno je to děsně in a všichni na to slyší. Máte to také tak?
Myslím si, že jsem se naučila výborně potlačovat pláč a strach. Naučila jsem se být silnou a odolnou dívkou, která má pro vše a všechny pochopení a hlavně nechce nikomu dělat problémy. Potom mě začalo bolet břicho a nevědělo se proč. Tedy nevědělo...., ono se trochu vědělo, ale ani jedna kontrola to neodhalila a já se bála přiznat, že mě...
Včera mi řekla jedna známá, která je mimochodem na vozíku, že dneska nejsou problém peníze, ale slušnost, zájem a sounáležitost. Lidé jsou ještě stále k sobě lhostejní. Bojí se pomáhat.
Určitě Vám někdy přišlo nefér, když jste přišli na lekci a lektor chodil mezi vámi a jen vás kibicoval.Proč ten lektor necvičí? Jak to mám teda udělat? Není mi to příjemný, když ho mám za zadkem...
Jdou proti Vám, jejich oči míří někam za Vás a lehce se usmívají. Jejich nohy jen lehce našlapují, jakoby se ani nedotýkaly země a vypadají šťastně. Létají někde v oblacích a na zem se vracejí, jen když je vyruší nějaká nutná rutinní záležitost. Žijí vlastně ještě? Znáte je? Svět letmých víl, které se cítí být nohama na zemi, ale ona...
O tělo už docela pečujeme. Všude na nás číhají články o zdravé stravě, zdravém pohybu, každý z nás už alespoň tuší, co by měl a neměl jíst. To je ale jen polovina toho kouzla harmonie. Ve zdravém těle, zdravý duch. Tak tomu pojďme trochu pomoci. Zas tak automatické to asi nebude. Shrňme si to:
Jsme v porodnici. Přichází za námi návštěva. Na chodbě je přítmí a já mého malinkého broučka vytahuji z pohodlného pelíšku a vystavuji ho pohledům celé rodiny. To by ještě šlo, ale někdo rozsvítí zářivku a to neměl. Miminko spouští strašlivý řev a celou návštěvu pláče. Jak to, že to ostatním miminkům nevadí?
Možná se budete divit, ale ani lektoři nejsou ze záskoků za své kolegy obvykle odvařeni. Navíc když je neznají a lekci vedou úplně jinak.....jenže každý má právo a vlastně i povinnost si užít dovolenou, takže:
Je tomu 19 let, kdy mě kamarádka vzala poprvé na powerjógu. Dlouho jsem odolávala s výmluvami, že to pro mě není a že jsem prostě na ty rychlejší sporty a ne válení po zemi. Bylo mi 19, patřil mi celý svět a rozhodně jsem měla hned jasno. Jo, to jsem se divila, když ze mě, asi jako z jediného člověka...
" To je nuda! Svědí mě na nose. Chci se podrbat. Ale všichni tu vytuhli..., kašlu na to, prostě se poškrábu. Dobrý. Zase? Je, to je trapný. To je fakt vtipný. Takhle tu leží 15 těl a nic nedělá. Jak to ty lidi baví? Kdybych už odešla dřív, tak jsem se mohla vysprchnout a v klídku zmizet dřív. Jo, příště...
Jóga není pro mě, často slýchám. Tam se jen válej po zemi, dýchaj a meditujou...Vlastně jsem si to kdysi myslela i já. Teď se tomu směju. Co bych za to dala, kdybych si párkrát týdně našla čas lehnout si na zem, dýchat a meditovat. Ale tehdy jsem chtěla makat. To mi hned první lekce poskytla. Byla jsem tedy spokojená. Uspokojily...
Vždy mě děsilo patřit do nějaké skupiny lidí. Když jsem v ní setrvávala dlouho, cítila jsem se stísněně a už jsem uháněla jinam. Dospívání mě zařadilo mezi pařící skupinky teenagerů, což jsem si náležitě užívala, ale pak mi došlo, že už stačilo. Pak jsem nějakou dobu byla v jakési afro-komunitě, která tu pomalinku vznikala. Chodila jsem mezi lidi,...
